Sobota 13. července v 15 hodin - Rostliny a jejich moci

Rostliny a jejich moci.

Rostliny se v naší přítomnosti stávají čím dál více předmětem manipulace člověkem. Máme je pěkně systematicky roztříděné, jsme schopni je šlechtit do extrémů, abychom uspokojili naše  estetické požadavky. U řady hospodářských plodin dokonce zasahujeme do genetického kódu, abychom docílili požadovaných vlastností a zvětšili objem výnosů. Doslova rostliny těžíme. S plevely a invazivními druhy vedeme lítý boj, leckdy zbraněmi hromadného ničení.

Tato zahradnická intervence by měla být pomyslným úkrokem stranou, návratem k jinému způsobu přemýšlení o rostlinách a  jejich vlastnostech, které mnohdy přesahují možnosti slovního popisu. Je založena na našem vztahu k rostlinám, který byl podložen jakousi základní úctou, na poezii jejich pojmenování, na jejich významu pro naši tělesnou schránku, na symbolech které jsou v nich skryty. Neklade si ambice vytvořit zahradu v pravém slova smyslu (ani okrasnou, natož produkční). Pouze je zde vysázeno několik souborů rostlin, jejichž výběr je z části  inspirován Mattioliho herbářem z roku 1596, který je zapsán ve sbírkách Městského muzea ve Volyni. Živé rostliny, často léčivky, se zde v kontextu hřbitova stávají demonstrací života, zdraví a vitality. Vytvářejí pomyslný přechod mezi hroby s vadnoucími řezanými květinami, architekturou nedostavěné smuteční síně – Galerie Na shledanou a okolní polodivokou přírodou.

Účelově vysazeným rostlinám bude v následujících vegetačních obdobích ponechán svobodný prostor pro růst a vysemenění a tak doufejme, že nám pak zcela náhodně 
a na nečekaných místech projeví svoji moc.    

Mattioliho herbář
Herbář aneb Bylinář vysoceučeného a vznešeného p. Doktora Petra Ondřeje Mathiola, s předmluvou a v překladu Tadeáše Hájka z Hájku, tisk Melantrich v Praze  roku 1596; Městské muzeum ve Volyni, př. č. 6/1962, inv. č. 1178
Druhé české vydání slavného Mattioliho herbáře z roku 1596. Volyňský exemplář je nádherně kolorovaný akvarelem a opatřený množstvím vlastnických poznámek a komentářů.

Základním systémem rozdělení rostlin, který ve svém herbáři uplatňuje Petr Ondřej Mattioli je starořecká teorie čtyř živlů. Každá bylina své vlastnosti odvozuje od toho, zda v ní převládá oheň, povětří, voda či země, tak může mít moc buď oteplovat, studit, mokřit nebo sušit. Podle síly jsou tyto vlastnosti dále rozděleny na čtyři stupně. Rostliny dosahující v některé vlastnosti čtvrtého stupně jsou pokládány za jedy a podávaly se pouze ve speciálních případech. Od těchto čtyř stupňů se odvozují živelné moci rostlin. Od prvních mocí se odvozují moci a skutky Třetí moci se již týkají jednotlivých orgánů. Tyto moci mohou pocházet opět od živlů a být odvozovány od mocí prvních a druhých, v některých případech z jejich různých kombinací. Někdy ale výklad pomocí živlů nestačí, potom je moc vysvětlována působením planet nebo Božího vlivu.


Seznam rostlin:
Zvonek broskvolistý - zvony
Zvonek kopřivolistý - zvony
Vlčí bob mnoholistý – svíce, invazivní druh
Hledík vetší – umrlčí hlavička, lví tlamička
Oměj šalamounek – jed, zlý mníšek, vlčí mor, papučky Panny Marie, čertův pantoflíček
Náprstník velkokvětý – jed, srdce
Dobromysl obecná – koření života
Máta peprná – koření života, lék
Řepík lékařský – lék                          
Kozlík lékařský – lék
Meduňka lékařská – lék
Konvalinka vonná – mámení
Hvozdík kropenatý – slzičky Panny Marie
Hvozdík sivý – líčko Panny Marie
Kopretina zahradní – čistá krása
Chryzantéma kopretinová bílá
Tykev obecná – vitalita, bujnost, legenda
Fazol šarlatový – vitalita, bujnost, legenda
Sléz maurský – lék, bujnost
Jahodník – lék
Jitrocel kopinatý – lék
Řebříček obecný – lék
Ostropestřec mariánský – lék, mléko Panny Marie
Netřesk výběžkatý – roste v kameni
Heřmánek pravý – lék
Medovník meduňkolistý – lék
Měsíček lékařský – lék